Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trénink agility - Opatovice n/L._Lerloviny 10/2009

11. 10. 2009
Víkendové soustředění agility "LERLOVINY"

10. - 11.10.2009

místo: Opatovice nad Labem

instruktorky: Katka a Bára Lerlovy

Na tento víkend jsem se hodně dlouho těšila. Z minulého tréninku s Katkou Lerlovou, který se v Opatovicích konal na jaře, jsem byla naprosto nadčená. Když jsem zjistila, že je naplánován další trénink (tentokrát pro pokročilé s Bárou), neváhala jsem a rychle se přihlásila. Těsně před tréninkovým víkendem mě napadlo, že když se člověk na něco hodně těší, tak to většinou nevyjde. Opak byl pravdou. Před chvílí jsem se vrátila domů možná ještě nadčenější než minule.

Trénink byl rozdělen na dvě skupiny: štěňátka a pokročilé týmy A2-A3. Štěňátka a mladé psy kolem jednoho roku, kteří ještě neskákají, trénovala Katka. Katka je naprosto výjimečná instruktorka. Jako jedna z mála trenérů (možná jediná?) se věnuje hlavně začátečníkům. Většina instruktorů chce na intenzivku pokročilé týmy, kteří už jen pilují drobnosti a zlepšují vedení. Ke štěňátkům jsem se chodila dívat vždy, když jsem zrovna neběhala se svými psy. ...a strašně moc jsem litovala, že zrovna nemám štěndo, se kterým bych si mohla vše rovnou vyzkoušet. I tak jsem se snažila pochytit a zapamatovat si co nejvíce informací...

Já jsem si ale hlavně přijela zatrénovat pod vedením Báry ve skupině pokročilých. V sobotu jsem běhala se Zlatkem a v neděli s Indy. Více mi vyhovuje soustředit se jeden den pouze na jednoho psa a druhý den na druhého... I tak mi to soustředění dává zabrat... ;-))

Bára byla super :-)) Po celé dva dny opravdu dokázala věnovat pozornost každému běhu. Ihned po doběhu vždy každému řekla, v čem byla chyba, připadně kde by se dalo udělat něco jinak a tím zrychlit, zkrátit oblouk atd. A pokud člověk dodržel její rady, opravoval maximálně 1x. (Což se nám se Zlatkem sem tam nedařilo - jsem prostě občas trochu zabržděná) ;-) Bára dokáže taky během chvíle odhadnout i člověka a to jakým způsobem s ním jednat. Srozumitelně vysvětlí chyby a důvody proč to  či ono udělat jinak a hlavně pokud se nakonec zadaří, člověka pochválí. A především všem věnovala stejnou pozornost, ať se jednalo o nadějnou šeltii/borderu nebo třeba o "průměrného" křížence anebo o mrňavého jorkšíra... Opravdu každý jí stál za to, aby mu poradila a pomohla.

A co jsem si z celého víkendu vzala? Nejen spoustu konkrétních rad pro konkrétní situace, ale také:

Obecně
- soustředit se po celou dobu běhu
- po chybě to nevzdávat
- nevypouštět konce
- zbytečně nestresovat v obtížných místech

Pro Zlaťuli
- nepodceňovat lehká místa
- být v kontaktu po celou dobu (ve chvíli kdy na okamžik Zlaťuli nevěnuji pozornost a ztratím s ním kontakt, vybočuje ze směru běhu) což souvisí s předchozím bodem :-))
- zdůraznit povel pro prudké točení nebo před nějakou pastí (neříkat povely ve stále sejné intenzitě)

Pro Indy
- více jí věřit a nečekat jestli skutečně udělá co má, ale běžet stále dopředu
- u zón na ruku neztrácet orientaci pro další pokračování v běhu (po narovnání se z předklonu..)

Na závěr jen dodám, že obě holky Lerlovic opravdu baví pracovat nejen s pesany, ale i s lidmi a je to na nich vidět. A hlavně mají neskutečně rády své psy. Občas jsem si připadala jak v jiném světě. Prostě paráda!

...úžasný víkend...


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA